A K T U A L I Z A C E ze dne 14.5.2021
14.05.2021 15:31ZBAVÍ NÁS ŠÁLEK TIBETSKÉHO KEFÍRU ZLATÉHO STAFYLOKOKA A ZASTAVÍ CYTOKINOVOU BOUŘI? CO ALE ODSTRANÍ SPIKE PROTEIN SARS-CoV-2 Z NAŠEHO ORGANISMU?
„Je důležité si uvědomit, že to, co se děje v Indii,
se může stát kdekoliv.”
Hana Kluge, regionální ředitel WHO
„Na začátku roku tady nebylo nic zanedbáno,
zvrat se nečekal. Ten nastal až s mutacemi
viru...”
Blanka Varma, Češka z Bombaje v DVTV
„Není pochyb o tom, že existuje dosud neznámá
forma a úroveň jednoty v přírodě... její části jsou
propojené a co se stane jedné, stane se také
všem ostatním.”
Ervin Laszlo, maďarský filosof a systémový teoretik
„Pokrok ve výzkumu mikrobiomu (střevních
bakterií) odhalil, že není jen pasivní entitou,
ale aktivně se podílí na mnoha
funkcích našeho organismu: od cirkadiánního
rytmu, přes metabolismus až po i m u n i t u.”
Eran Elinav
Weizmann Institute of Science, Izrael
Za těžkých časů bodhisatvové vycházejí
z klášterů.
Nepálské přísloví
Hlavní vědecký poradce indické vlády Dr. Vijay Raghavan řekl na briefingu v Novém Delhi, že Indie se musí připravit na další, mnohem horší třetí vlnu pandemie, neboť současné vakcíny na nové variace SARS-CoV-2, které se šíří do celého světa, už nestačí. Na něco podobného nás připravují i američtí bioinformatici ze salemské West Forest School of Medicine. Podle jejich matematického modelu spike protein viru prochází druhou zrychlenou fází evoluce, která začala v říjnu 2020 (mutuje každých sedm dní) a tak nástup nové, údajně nejsilnější vlny pandemie v Evropě, severní Americe, Asii a v Africe bychom neměli čekat až koncem léta anebo na podzim, ale už v červenci.
Indická média nicméně zaplavily nadšené články o tom, že jejich Ústav pro schvalování léků (DSGI) po třetí fázi klinických zkoušek právě povolil 2-deoxy-D-glukózu (2-DG) jako podpůrný lék pro hospitalizované pacienty s COVID-19. Před nákazou sice neochrání, ale měl by urychlit proces uzdravování a snížit závislost na kyslíkových přístrojích. Jde o velmi levný, snadno aplikovatelný lék, který je analogií glukózy a zkoušel se už koncem padesátých let na léčbu rakoviny anebo epilepsie. Není to přitom antivirotikum v pravém slova smyslu, protože nepůsobí přímo na virus, ale blokací glykolýzy v infikovaných buňkách brání jeho replikaci. V minulosti se však od nasazení tohoto antiglykolytika upustilo pro jeho jistou toxicitu: jedním z vedlejších účinků je i polyneuropatie. Schválení 2-DG vypovídá spíš o zoufalé situaci v Indii, zvlášť když další hrozbou se stává vysoce nebezpečná „černá houba” (plíseň mucor), která se začala stále rychleji šířit v indických nemocnicích u pacientů, jejichž imunitní systém byl oslaben v průběhu nemoci nasazením protizánětlivých steroidů. Pokud se ale mimo Indii setkáme s podobným plísňovým onemocněním, půjde spíš o aspergilózu dlouho považovanou za „faraonovu kletbu”. Spory této plísně (Aspergillus niger) se totiž zřejmě nakazil lord Carnavorn, který zemřel spolu s několika dalšími lidmi brzy po otevření Tutanchamonovy hrobky.
9. května vyšel v americkém online časopise Israel 21 C, který je zaměřen na významné objevy izraelských vědců, článek o výzkumu prof. Raz Jelineka z třetí největší izraelské university Ben Guriona v Beer Shavě a jeho studentky Orit Malky o neuvěřitelně účinném působení probiotik z tibetského kefíru na nejrůznější problémy od Crohnovy nemoci, přes bakterie rezistentní na antibiotika až po cytokinovou bouři vyvolanou SARS-CoV-2. Další články a rozhovory s oběma badateli vyšly už předtím v místních The Times of Israel a v The Jeruzalém Post, zatímco jejich odbornou studii uveřejnil časopis Microbiom.
„Jedním z hlavních důvodů, proč lidé umírají na COVID-19, je cytokinová bouře,” řekl Jelinek novinářce z The Jeruzalém Post. „Věděli jsme, že v tibetském kefíru se nacházejí molekuly se silnými protizánětlivými účinky. Když začala pandemie, rozhodli jsme se prozkoumat, zda bychom je mohli použit proti cytokinové bouři... K té totiž nedochází jen v případě COVIDu-19, ale i v jiných případech a prakticky proti ní neexistuje žádný uznaný lék.” Jelinek s Malkou pak u dvanácti laboratorních myší vyvolali cytokinovou bouři. Šest z nich přeléčili probiotickými metabolity z kefíru a šest nikoliv. Ty zemřely do dvou až tří dnů, zatímco léčené myši se plně uzdravili. Zároveň u nich nedošlo jen k eliminaci cytokinové bouře, ale i k obnově rovnováhy v celém imunitním systému. Jaké probiotické metabolity přitom použili? Oba badatelé ve zmiňovaném časopise Mikrobiom uveřejnili analýzu tibetského kefíru, ve kterém ze 71 % převládá Kluyveromyces marxianus a z 24 % kmeny Lactobacillu. Zbytek tvoří 3 % Propionibacterií a 1 % Lactococcus lactis. K. marxianus sekretuje důležitý metabolit t r y p t o p h o l a c e t á t, který blokuje buněčnou komunikaci (Quorum sensing) např. u Vibrio cholerae a u biofilmu nebezpečných bakterií rezistentních na antibiotika jako je Staphylococcus aureus, Salmonella enterica anebo Pseudomonas aeruginosa a účinně je tak likviduje. Významný izraelský badatel a specialista na mikrobiom, Eran Segal z Weizmannova institutu, který se na tomto výzkumu nepodílel, prohlásil, že představuje jeden z klíčových kroků na cestě k nové „terapii budoucnosti”, zejména nový způsob boje s bakteriální infekcí.
Pokud jde o tuto „t e r a p i i b u d o u c n o s t i “, díky níž bychom mohli čelit i případným dalším vlnám pandemie, považuji za neméně důležitý jiný objev z minulého roku, podle kterého se na účinku antivirové imunity významně podílí množství bifidobacterií, respektive jejich poměr k ostatním mikroorganismům v lidském mikrobiomu. Podle mého zjištění u dospělých jde konkrétně o Bifidobacterium ssp. a Bifidobacterium breve, jejichž dostatečné množství nás může ochránit nejen před nákazou SARS-CoV-2, ale i uzdravit z COVID-19 anebo z jeho následků v podobě postcovidového syndromu. Tato kombinace se rovněž ukazuje jako účinná i proti samotnému s p i k e p r o t e i n u , který na buňky cév působí stejně ničivě jako celý vir.
Už malé děti za prokazatelnou odolnost vůči nákaze SARS-CoV-2 vděčí především velké převaze bifidobakterií v jejich mikrobiomu. Výjimku ovšem představují ty z nich, které nebyly kojené. U kojených dětí mladších deseti let se množství bifidobakterií v mikrobiomu pohybuje okolo 60 až 80 % a pak začne klesat. U adolescentů je to okolo 30 až 40 %, zatímco u lidí středního věku 10 až 30 % a u seniorů 0 až 5 %. Neplatí to ale pro stoleté, kteří mají často víc bifidobakterií, než mnozí mladí lidé, jak prokázal už dřívější výzkum v Itálii a v Číně. Není totiž pochyb o tom, že dostatečné zastoupení bifidobakterií v mikrobiomu je spojené i s dlouhověkostí. Na význam probiotických mikroorganismů, jejichž nedostatek a převaha škodlivých střevních bakterií se podílí na vzniku prakticky všech chronických onemocnění, ostatně poukazoval už víc než před sto lety Ilja Mečnikov. Není tudíž zas tak překvapivé, že někteří devadesátiletí a století vykazují mnohem vyšší odolnost vůči COVIDu-19 než mnozí šedesátníci a sedmdesátníci.
Ze zmiňovaných bifidobacterií, např. Bifidobacterium breve působí na naši a n t i v i r o v o u i m u n i t u aktivací T buněk, zvyšujících tvorbu interferonů a rovněž i NK (natural killers). Dále pak aktivací B buněk, které zvyšují tvorbu protilátek a protizánětlivého IL-10. Jeho zvýšená exprese potlačuje prozánětlivé cytokiny IL-6, IL-1 beta, IL-12, TNF alfa a lipopolysacharidy, které se mohou společně podílet na vzniku cytokinové bouře.
V Praze 14.5.2021 Milan Calábek
———
Zpět