.A K T U A L I Z A C E ze dne 17.2.2021

ČEKÁ NÁS NOVÁ A MNOHEM NEBEZPEČNĚJŠÍ
FÁZE PANDEMIE?

 „V co bys mohl doufat, pokud jsi slepý ke světlu, které
 není ve věcech, ale v jejich smyslu? “
                                         Antoine de Saint-Exupéry

 „Nejde o to, co mě postihlo a o co jsem byl připraven,
 ale co ode mne život očekává......”
                                                           Viktor Frankl

 „Napřimte proto své zemdlené ruce i klesající kolena a
 vykročte jistým krokem, aby to, co je chromé, docela
 nezchromlo, ale naopak se uzdravilo.”
                                        Sv. Pavel Epištola k Židům


        Navzdory ještě nedávnému tvrzení četných odborníků, že SARS-CoV-2 je poměrně stabilní a prakticky nemutuje, v poslední době se objevilo velké množství variací tohoto viru s četnými mutacemi, které zvyšují jeho nakažlivost anebo rezistenci vůči protilátkám našeho imunitního systému. Ať už jde o nejznámější z nich jako je britská variace B 117, která dále zmutovala v tzv. kentskou s delecí 60/70, jihoafrická B.1.351 (501Y.V2) anebo brazilská B.1.1.248 (P1), šířící se teď v Portugalsku.U těchto tří variací došlo k mutacím E484K, K417N a N501Y, které jim umožňují vyhnout se působení klíčových protilátek (antigenní únik) a opětovně nakazit i ty, kdo se uzdravili z onemocnění COVID-19, které způsobila jiná variace.
      Mezi méně známé variace patří i československá B.1.258∆, nigerijská B.1.1.207, americká 2OC-US anebo kalifornská B.1.429 (L452R), o kterých jsem se už zmiňoval ve dvou předchozích Aktualitách. Mezitím byly objeveny další variace: ugandská A.23.1 s E484K, americká B.1.2 s novými mutacemi Q677P a Q667H zvyšujícími její infekčnost, a především zvlášť nebezpečná B.1.526, která se začíná šířit v New Yorku, Nigérii, Velké Británii a Dánsku. Všechny tyto variace se od sebe obvykle liší v méně než 30 mutacích. Přičemž působení současných vakcín zejména na jihoafrickou je výrazně nižší a pokud jde o brazilskou víc než sporné.
       Důležitá je ale také skutečnost, že čím větší počet takových variací se v populaci objeví, tím více narůstá možnost, že se někdo nakazí dvěma různými variacemi SARS-CoV-2 současně. V takovém případě pak může dojít k jejich r e k o m b i n a c i, kdy v infikovaných buňkách se spojí obě variace do „dceřiného” variantu. Zatímco běžné mutace vznikají v jednom genomu, rekombinace umožňuje spojit genomy obou variací i s jejich mutacemi do jedné kombinace, do jednoho hybridního celku agresivního superviru, na který současné vakcíny nebudou vůbec působit. Díky velkému počtu vysoce zmutovaných variací SARS-CoV-2 „jsme tak dospěli do stádia, kdy už není otázkou, zda tyto rekombinace vzniknou, ale kdy vzniknou,” říká ruský matematik a profesor biologie Sergej L. Kosakovsky Pond, působící ve Spojených státech.
       Ještě v prosinci a v lednu dva týmy amerických badatelů informovaly nezávisle na sobě, že se jim zatím nepodařilo zjistit žádnou rekombinaci SARS-CoV-2. Počátkem února ale komputační bioložka prof. Bette Korberová z Národní laboratoře v Los Alamos, na virtuálním zasedání Newyorské akademie věd oznámila, že v Los Angeles došlo k rekombinaci kentské variace britské B 117 s delecí 69/70, která ji dělá vysoce nakažlivou a méně známé kalifornské variace B.1.429 (CAL.20C-US) s mutací L452R, která zvyšuje její odolnost vůči klíčovým protilátkám imunitního systému. Tím prvně vznikl nebezpečný hybrid s mutacemi a vlastnostmi obou variací. Prof. Bette Korberovou jsem českým čtenářům představil už v Aktualizaci ze dne 10.května 2020 v souvislosti s jejím objevem D614G jako hlavní mutace nové variace SARS-CoV-2, která na jaře 2020 převládla v celé západní Evropě a na americkém kontinentě.
      Rekombinace představuje jeden z nejmocnějších nástrojů evoluce, neboť umožňuje spojit nejen genomy dvou variací jednoho viru, ale i dvou blízkých virů. Podle prof. Francois Ballouxe rekombinací koronaviru netopýrů (Bat-CoV-RaTG13) a luskouna (Pangolin-CoV-2019) vznikl i samotný SARS-CoV-2.
       Ze všech těchto informací vyplývá, že to, na co bychom se měli teď soustředit, je hledání léků, případně rostlinných anebo jiných přírodních preparátů, které účinně působí přímo na virus. Představa, že kvůli každé nové variaci s větším počtem mutací anebo rekombinaci bude nutné přeočkovat celou populaci, je možná lákavá pro výrobce vakcín, ale nerealizovatelná a nesmyslná. A to i ve světě, který je čím dál víc zbavován smyslu...
 

V Praze    17. 2. 2021            Milan Calábek