NÁVRAT PŘÍRODNÍ TERAPIE

„Lidé se nemohou cítit v bezpečí jen proto, že jsou naočkovaní oběma dávkami. Stále platí, že se musí chránit. Samotná vakcína nezastaví komunitní přenos.”

 Mariannela Simao hlavní asistent generálního ředitele WHO na zpravodajském briefingu

„Izraelská vláda se chystá dát do karantény i naočkované, pokud se setkali s někým nakaženým.”

 The Jerusalem Post

„Vakcíny budou na virus tlačit, aby dál mutoval. A proti novým mutacím budou muset vznikat nové vakcíny, takže se budeme očkovat možná každý rok.”

 virolog Jiří Černý

„Očkování vir nezastaví.”

biochemik Jan Trnka z 3. lékařské fakulty UK

 „Téměř milion lidí v Británii trpí dlouhým covidem...”

 The Guardian

“O, mickle is powerfull grace that lies

 In herbs, plants, stones and their true qualities.”

 William Shakespeare: Romeo a Julie

      V Aktualizaci z 15. března 2021 jsem připomínal ve shodě s čím dál větším počtem lékařů, zdravotníků i vzdělaných laiků, že pandemii nevyřeší sezónní očkování, ani „soužití s virem”, což je jen jiný název pro zkompromitovanou „promořenost”, ale účinné látky, které zabrání spike proteinu viru navázat se na naše receptory anebo zastaví replikaci viru v buňkách už v první fázi onemocnění. Tento předpoklad potvrzují i zprávy a studie uveřejněné před několika dny. Podle izraelského ministerstva zdravotnictví účinnost vakcíny Pfizer v případě nakažení variací delta (B.1.617.2) se snižuje na 64 %, což potvrzuje i preprint badatelů z několika výzkumných institucí v texaském Houstonu („Transmission event of SARS-CoV-2 Delta variant reveals multiple vaccine breakthrough infections”). A podle deníku Jediot Achronot většina izraelských expertů už uvažuje o třetí dávce očkování.

      Ve chvílích, kdy svět sleduje britský závod mezi očkováním a virem, uveřejnil prestižní vědecký časopis Science studii, jejíž autoři dokazují, že variace epsilon SARS-CoV-2, dříve kalifornská, je nositelem tří mutací na spike proteinu, díky kterým na ni nepůsobí protilátky vytvářené mRNA vakcínami jako je Pfizer nebo Moderna a ani protilátky vytvářené naším imunitním systémem. Tato kalifornská variace B.1.427/B.1.429, kterou WHO původně zařadila mezi VOC (variant of concern) jako je indická delta, jihoafrická beta, brazilská gamma anebo britská alfa, byla prvně identifikována v Kalifornii a dalších státech USA počátkem roku 2021 a v květnu se už rozšířila do 34 dalších zemích. Největší pozornost světového tisku ale vzbudila, když se jí (B.1.427) nakazila gorila v zoologické zahradě v San Diegu. Obě tyto kalifornské variace mají tři shodné klíčové mutace na spike proteinu, ale liší se dalšími mutacemi v jiných oblastech viru. Z klíčových mutací jde jednak o L452R, která se objevila už u norků na dánských farmách počátkem března 2020 (viz Aktualizace z minulého roku) a v září v Kalifornii. Viry s touto mutací jako je teď delta plus, iota, kappa anebo teď nejrozšířenější delta, unikají buněčné imunitě HLA-A24, jsou nakažlivější vlivem zvýšené elektrostatické interakce s ACE2 a umožňují rychlejší replikace viru v buňkách hostitele. Další dvě mutace S13I a W152C pak zajišťují jeho odolnost vůči protilátkám, díky čemuž tato variace vzdoruje nejen buněčné, ale i humorální imunitě.

     Ještě větší obavy ale vzbuzuje peruánská lambda (C.37), proti níž je indická delta učiněný beránek a která se rychle šíří nejen v Latinské Americe, ale i celosvětově. Vyskytuje se už asi ve 30 zemích a objevila se také u nás. V případě nákazy Lambdou umírá okolo 12 % nemocných, což ji spolehlivě řadí na druhé místo za poměrně málo se šířící bretaňskou variací, kde je to 50 % a tak v případě její nákazou zemřete obvykle dřív, než stačíte někoho nakazit. Lambda byla prvně identifikována v Peru koncem srpna minulého roku a dnes své rodné zemi zajišťuje první místo na světě, pokud jde o počet mrtvých na sto tisíc obyvatel. Tato variace má deleci 3675-3677 v ORFa genu podobně jako jihoafrická a brazilská a 7 zcela nových mutací genu pro spike protein, z nichž L452Q připomíná už zmiňovanou L452R u variace epsilon. Podle chilských badatelů zřejmě tato mutace spolu s F490S a delecí 246-252 zajišťuje lambdě únik i protilátkám vyvolaných vakcínami. Což v zemi, kde je plně očkovaných 65,6 % obyvatel starších 18 let (o něco víc než v Británii) a přesto se zde lambda rychle šíří, začíná být poměrně velký problém, který provází ztráta důvěry ve vědecké experty i politiky, kteří se řídí jejich radami. Nastávající prezidentské volby by tak v jedné z nejdemokratičtějších zemí Latinské Ameriky zřejmě vyhrál antisemitsky orientovaný komunista palestinského původu Daniel Jadue. Badatelé z Universidad de Chile oprávněně považují lambdu za momentálně nejvíc nebezpečnou variaci SARS-CoV-2.

     Podle oficiální zprávy brazilských virologů navíc místní gamma (P1) podobně jako indická delta zřejmě v březnu zmutovala. V jejím spike proteinu se objevila delece 141-144 a mutace N679K anebo P681H. Navzdory 37 % plně očkovaných a velkému počtu „promořených” s protilátkami na gamma (P1), počet nakažených v Brazílii stále roste a v polovině května už u 78 % z nich došlo k infekci mnohem agresivnější a nebezpečnější gammou plus.

      Vznik variací, které budou odolné vůči působení vakcín se ale už dlouho očekával. Zároveň i v některých seriózních vědeckých časopisech jako je „International Journal of Vaccine Theory, Practice and Researche” na rozdíl od často nepodložených varování začaly objevovat články, které se zabývají riziky nových očkovacích technologií založených na mRNA, jako je studie Stephanie Seneffové a Grega Nigha „Horší než nemoc?”

      Španělští badatelé z Polytechnické university ve Valencii vyšli ze skutečnosti, že ochrana současnými schváleným vakcínami není dostačující a pro řadu lidí ze zdravotních důvodů stejně tak jako pro děti není ani vhodná. Krom toho nákazu mohou přenášet i plně očkovaní, nemluvě o neúměrně vysokých cenách vakcín. Zaměřili se proto, tak jako další badatelské týmy, na výzkum levných a dostupných bylinných antivirotik bez vedlejších účinků v souladu s celosvětovým návratem k moderní přírodní terapii, založené na účinných biomolekulách, které se nacházejí ve zcela běžně se vyskytujících bylinách jako jsou listy skromné pampelišky, hořčičné semínko, vinný list anebo tolika lidem chybějící vitamin B12. Jiní badatelé zas upřednostnili přírodní terapii založenou na polyanionických sulfátových polysacharidech z vodních řas.

      V březnu 2021 badatelé z německé univerzity ve Freiburgu (kde před válkou působil Edmund Husserl i Martin Heidegger) uveřejnili převratnou studii, ve které dokládají, že vodní extrakt ze sušených listů pampelišky (Taraxacum officinale) může in vitro bránit navázání podjednotky S1 spike proteinu SARS-CoV-2 na ACE2 v plicích a ledvinách a zároveň zastavuje sekreci prozánětlivého IL-6. Náš slovenský kolega Erich Mikovíny ale upozorňuje, že tento extrakt nelze kombinovat s citrusovými plody anebo mlékem. Mohu potvrdit, že skutečně, jak tvrdí němečtí badatelé, působí proti beta (jihoafrické), gamma (brazilské) a alfa (britské) variaci, ale bohužel už nikoli proti indickým variacím jako je delta, delta plus, kalifornská epsilon anebo peruánská lambda.

     Téměř současně s německou studií byla uveřejněna další studie neapolských badatelů zaměřená na působení punicalaginu a kyseliny ellagové z kůry granátového jablka blokujících expresi dvou důležitých genů SARS-CoV-2, které mu umožňují vstup do buněk našeho organismu.

     Časopis Viruses otiskl studii italských badatelů z Universitá degli Studí della Campania o antivirových účincích alkoholového extraktu z vinného listu (Vinis vinifera), který obsahuje okolo 40 fenolových sloučenin: především účinné deriváty kvercetinu, luteolinu, dále pak kaemferol, apigenin, skutelarin a další. V případě nákazy HSV1 tento extrakt snižuje expresi genu UL27, který kóduje jeho glykoprotein B. A podobně snižuje i expresi genu, který kóduje spike protein SARS-CoV-2. Brání tak in vitro proti nákaze deltou, deltou plus i epsilon.

      29. června se objevila další studie už zmiňovaných španělských badatelů z Valencie, kteří se nezaměřili na spike protein, ale na druhou možnost terapie a sice na zamezení replikace viru v buňkách hostitele. Analyzovali extrakty ze 17 bylin, aby zjistili, které budou inhibovat protein 3 CL Pro, bez něhož nemůže dojít k replikaci viru. Jako nejúčinnější se ukázaly tři extrakty. Jednak z křezu rukolovitého (Diplotaxis erucoides ), který patří do čeledí brukvovitých rostoucích planě ve Středomoří (u nás se pěstuje jako zahradní rostlina). Potom extrakt z kurkumy, jehož hlavní složkou je kurkominoid demethoxykurkumin, který je mnohem účinnější než kurkumin; deriváty kvercetinu a další flavonoidy. Třetím byl extrakt z hořčičného semínka, ve kterém se stejně jako v křezu rukolovitém nachází hlavní hořčičný glukosid (glukosinolát) sinegrin, což je prekursor účinného allyl isothiokyanátu. Ten jako ostatní glukosinoláty eliminuje i rakovinové buňky, ale ve větším množství může být cytotoxický.

      Počátkem června v chudé Indii, která čelila opravdu katastrofální situaci, vyvolala velkou naději a pocit úlevy zpráva o úspěšném ukončení klinických zkoušek bylinného přípravku   V e d i c i n a l s  9  a schválení jeho používání při léčbě COVID-19 v celé zemi. Vytvořila jej stejnojmenná indo – německá biotechnická společnost v Puně (Maharáštra), kde před lety působil duchovní učitel a mystik Osho původně známý jako bhagaván Rajneesh. Klinické zkoušky tohoto přípravku prokázaly, že po jeho nasazení došlo k rychlé eliminaci viru v těle nakažených spolu s ochranou tkáně srdečního svalu i celého kardiovaskulárního systému a dalších orgánů. Dále pak k obnově poškozených plic, inhibici prozánětlivého IL-6 a snížení hodnot c reaktivních proteinu. Vedicinals 9 kromě toho úspěšně odstraňuje i celou řadu symptomů jako je horečka, suchý kašel, slabost, únava, hypoxie anebo dyspnea. Rovněž i lymphopenii (sníženou hladinu bílých krvinek), zvýšenou hladinu jaterních enzymů a zároveň brání vzniku trombů. Zvlášť potěšující je skutečnost, že u vyléčených tímto bylinným přípravkem se neobjevily žádné příznaky spojované s postkovidovým syndromem. Navíc se zatím jako jediný osvědčil i při léčení dlouhého kovidu. Na rozdíl od většiny chemických léků u jeho nasazení nebyly zjištěny žádné vedlejší účinky jako např. u jinak neúčinného Remdesiviru, který kromě poškození jater může vyvolávat i bradykardii (Journal Of The Heart Rhytm Society).

      V současnosti se Vedicinals 9 začal používat ve velkých indických nemocnicích. Důležité je, že léčba tímto přípravkem nevyžaduje lékařskou asistenci (bere se třikrát denně před jídlem). Zároveň probíhají jeho klinické zkoušky v Brazílii, Kolumbii, Indonésii, Íránu a Pákistánu. Jsou plánované i v USA (stát Oregon) a v Británii. Schvalovací řízení probíhá v Japonsku, Austrálii a Singapuru. Připravuje se v Kanadě, Thajsku a na Taiwanu. Licenci na výrobu tohoto přípravku koupila jedna z největších nutraceutických společností ve Spojených státech. Podle ředitele Vedicinals Prakesh Salunkeho byl tento přípravek v Indii schválen jako potravinový doplněk pro specifické léčebné účely (FSMP) a v nejbližší době dojde k jeho certifikaci jako fyto-farmaceutického produktu. Není pochyb o tom, že vrací Indii opět do čela fytoterapeurického bádání a vývoje léčiv na přírodní bázi.

    Vedicinals 9 obsahuje devět bioaktivních molekul, z nichž pět a to baicalin, kvercetin, EGCG, glycyrrhizin a hesperidin jsme spolu Jaroslavem Duškem uváděli jako vysoce účinné proti SARS-CoV-2 v pořadu Duše K už počátkem března minulého roku, kdy WHO ještě tvrdilo, že virus se nepřenáší z člověka na člověka a podobné „vědecky” ověřené informace. Na rozdíl od svobodného bádání v Indii (kam až jsme to dospěli), zasáhla cenzura a náš pořad byl smazán. Navíc jsme byli napadání různými experty, kteří sami nic kloudného nevymyslili a ve svých výrocích se snad po každé mýlili. Vedicinals 9 kromě zmiňovaných 5 biomolekul obsahuje ještě i kurkumin a piperin, luteolin a rutin.

      Jako problém v poměrně blízké budoucnosti se ukazuje skutečnost, že tento přípravek nepůsobí proti nastupující třetí generaci variací koronaviru: ať jde o deltu plus, epsilon anebo zvlášť odolnou kombinaci britské a indické variace jako je vietnamská. Rovněž nepůsobí na B.1.1.318, která má 14 mutací na spike proteinu a zřejmě vznikla v prosinci 2020 v Nigérii a v březnu se nejvíc rozšířila na Mauriciu. Totéž platí i pro peruánskou lambda (C.37), která, jak už jsem se zmiňoval, je agresivnější než všechny známé VOC: alfa, beta, gamma a delta. A protože nepůsobí na brazilskou variaci gamma, zcela jistě nebude působit ani na další z třetí generace variací, kterou je gamma plus.

      V renomovaných vědeckých časopisech Science direct a Plos One ale vyšly převratné studie o antivirovém působení karagenanu proti SARS-CoV-2. Karagenan je želatinový extrakt z červených mořských řas, obvykle z puchatky kadeřavé (Chondrus chrispus), který se stovky let používá jako zahušťovadlo, emulgátor, stabilizátor (E407) a často tvoří součást želé na dortech. Zároveň se dlouhodobě používá v kosmetice (jeho protein vyživuje vlasy) a především v léčitelství. Do klasické medicíny přešel z alternativy až koncem osmdesátých let minulého století i díky průlomové studii španělských badatelů z Centro de Biologia Molecular (M. E. Gonzales). Zatímco ruští vědci zkoumají hlavně protirakovinové účinky karagenanu (reguluje imunitní odpověď tím, že se váže na manosové a toll like receptory), západní studie se zaměřují na jeho antivirové působení a ze tří podtypů iota, kappa a lambda, upřednostňují v tomto směru účinnější iotu s větším množství sulfátových skupin.

    Dříve bylo naprostou záhadou téměř neuvěřitelné působení karagenanu na dengue virus, onkoviry jako jsou papilomaviry, na herpetické viry HSV1, 2 a cytomegalovirus, chřipkové viry A i B a dokonce i na HIV 1 a 2. Dále pak na viry údajně neléčitelné rýmy, mezi něž kromě rhinovirů patří i syncitiální virus, viry parainfluenzy a rovněž čtyři běžné koronaviry, které jsou spřízněné se SARS-CoV-2. Soudobý výzkum nakonec prokázal, že přírodní látky s molekulami, které mají polyanionický charakter, představují zřejmě budoucnost antivirové terapie, zejména pokud jde o obalené RNA a DNA viry a tudíž i SARS-CoV-2. Podobně jako rušení quorum sensing bakteriálních biofilmů, které zřejmě nahradí působení antibiotik. Všechny respirační viry totiž využívají jejich kladný náboj, aby se přichytily na povrchu záporně nabitých buněk lidského dýchacího traktu. Sulfátové skupiny polyanionického iota karagenanu představují jakousi past pro tyto viry, neboť neutralizují jejich náboj, a tak jim nedovolí navázat se na naše buňky. Navíc s jejich glykoproteinovými obaly vytvářejí nevratný komplex. Pokusy popisované v obou těchto studiích dokládají, že to platí i pro SARS-CoV-2. Iota karagenan lze přitom použít nejen profylakticky, ale i terapeuticky neboť blokuje replikaci viru v buňkách hostitele a zároveň nevykazuje žádnou toxicitu.

    A to podle studie už zmiňované Kampaňské university platí i pro polyanionické sloučeniny ze sladkovodní řasové flóry. Mezi nejúčinnější patří sulfátové polysacharidy z běžně dostupné chlorely a spiruliny. Zejména Calcium – spirulan, který působí proti všem zmiňovaným virům, a i viru příušnic. Studie rovněž popisuje dva způsoby působení pigmentu z astaxantinu na SARS-CoV-2: jednak v přítomnosti koronaviru zvyšuje počet lymfocytů a brání poškození plicních sklípků. Dále pak snižuje hladinu IL-6 a nedovoluje tak vzniku cytokinové bouře. Jiná španělsko-brazilská studie z Nature (J. Marques) zas dokládá, že sulfátove polysacharidy, nejen z řas, ale i z vysoce účinné protirakovinové mořské okurky, působí proti malárii tím, že inhibují vstup plasmodia falciparum do červených krvinek.

      Iota karagenan in vitro chrání před nákazou jihoafrické beta, brazilské gamma a indické delta variací. Chlorela i před delta plus. Spirulina působí navíc proti nákaze lambdou a epsilon. Astaxantin zas chrání před jihoafrickou beta, indickou delta a epsilon.

      25. června byla uveřejněna další průlomová studie týmu španělských a britských vědců, který vedl prof. Rocio T Martinez Nunez. Badatelé v ní dokládají, jak různé formy vitaminu B12, jehož nedostatkem trpí hlavně starší lidé, vegetariáni a vegani, zastavují replikaci různých variací SARS-CoV-2 v buňkách hostitele. In vitro úspěšně aplikovali cyanocobalamin, hydroxocobalamin i methylcobalamin na britskou variaci alfa, jihoafrickou beta a indickou delta, aniž by ve vědecké i širší veřejnosti zaznamenali jakoukoliv odezvu. Aplikace vitamínu B12 přitom nevyžaduje lékařskou asistenci, je všeobecně dostupný, není toxický ani ve větších dávkách, navíc je levný a nedá se patentovat, což bude zřejmě hlavní důvod, proč evropské medicínské kruhy ovládané očkovací lobby o něj nejeví zájem podobně jako o polyanionické produkty z řasové flóry. Vitamin B12 je přitom už dlouho známý svým antivirovým působením a používá se např. při léčbě žloutenky C.

V Praze 7.7.2021                                  Milan Calábek