AKTUALIZACE ze dne 7. listopadu 2020

Proč se profesor Flegr mýlí a jeho výpočty jsou chybné ?

(od R čísla ke K faktoru)

“Za mrtvé může Babiš, v ulicích uvidíme mrazáky na

mrtvoly, moje předpověď se plní a bude daleko hůř.”

prof. Jaroslav Flegr

Prostor X

“Reprodukční číslo ukazuje,kolik dalších lidí v průměru

nakazí  k a ž d ý pozitivní člověk a tudíž je možné na jeho

základě vysvětlit,jak by se mohla epidemie v budoucnu

šířit. Je to velice dobré číslo....”

René Levínský

Centrum pro modelování biologických a

společenských procesů

“Někteří vědci vydávají své názory za vědecké a proti

jiným názorům by rádi použili cenzuru”.

Tomáš Guttmann

      Hegaion.cz

       Když se 10. března sešlo na dvou a půlhodinovou zkoušku 61 členů chrámového sboru v Mount Vernonuv (stát Washington), všichni byli zdraví až na jednoho. Před třemi dny měl lehkou rýmu, která se až později změnila na COVID-19.  Za týden touto nemocí onemocnělo 53 členů souboru, 3 byli hospitalizovaní a 2 zemřeli. Koncem března v Jordánsku se konala svatba. Otec nevěsty byl pozitivní a ze 360 hostů jich nakazil 76.  Jedna žena zemřela. V klimatizovaných dvoupatrovém Harper’s baru v Michiganu se v pátek sešlo 225 lidí, ze kterých se ten večer nakazilo 144. Někteří z nich pak nakazili dalších 43 lidí, převážně členů rodiny. Po tři týdny se počet nakažených postupně zvyšoval a kovidová pandemie se rozšířila do 16 okresů. Většina z vás asi už četla o slavné jednašedesátileté pacientce 31. v jižní Koreji, která v únoru během 10 dnů na dvou mších nakazila víc jak 100 členů církve Schincheonji v městě Daegu. Ti pak nakazili dalších 5 080 lidí, což byla v té době  víc než polovina všech pozitivních v jižní Koreji a z nich 292 zemřelo.  2. května dvacetidevítiletý muž zatím bez příznaků navštívil v Seoulu ve čtvrti zvané Homo Hill několik gay barů a nakazil tam 86 hostů. Ti pak nákazu šířili dál a díky tomu už téměř udušená jiskra pandemie opět vzplanula s novou silou. 6. května po ukončení karantény bylo v evangelickým kostele ve Frankfurtu nezjištěným účastníkem mše infikováno okolo sta lidí a o několik dnů později v Dolním Sasku v malé restauraci, která oslavovala znovuotevření, se nakazilo 20 návštěvníků.

       Všechny tyto příklady a stovky dalších jsou ale v rozporu s předpověďmi šíření kovidové pandemie založenými na reprodukčním (R) čísle. Z něj přitom vycházejí ve svých výpočtech  prof. Flegr, prof. Hořejší a mnoho dalších. Podle Tomáše Guttmanna těmto vědcům  "je společná víra v neodvratnost exponenciálního růstu nemocných a mrtvých a také víra v magické schopnosti států jako jsou jižní Korea, Japonsko a Tchaj-wan onu exponenciálu překonat.”  Žádný z těchto vědců si přitom ale neuvědomuje,  že šíření kovidové pandemie modeluje z čistě deterministického hlediska, zatímco jimi obdivované východoasijské státy k němu přistupují na základě stochastiky  /Pozn. č.1/. Reprodukční číslo, které pro tyto české vědce představuje výchozí veličinu, má přitom výpovědní hodnotu jen v takových případech onemocnění  jako je chřipka, která se šíří lineárně . Nepostihuje ale asymetrické šíření, ke kterému dochází v uvedených příkladech a tudíž výpočty podle něj vedou k chybným předpovědím. Protože u kovidové pandemie stejně jako u jiných stochastických jevů nelze předpokládat, že to, co se stalo včera, se lineárně projeví zítra. V takovém případě se pak nemůžeme spoléhat na kauzální myšlení (příčina- následek), se kterým se obvykle ztotožňujeme, místo abychom přemýšleli i o něm.

       Výpočty, založené na reprodukčním čísle, které platí sice pro chřipku, ale ne pro COVID-19, vycházejí z mylného předpokladu, že kontakt s každým pozitivním jedincem probíhá podle stále stejného vzorce. Když je reprodukční číslo např. 2, potom jeden pozitivní člověk nakazí dva další lidi.

Exponenciální růst :

             1 - 2 - 4 - 8 - 16 .......

1    :

             1 - 2 - 4 - 8 - 16 ........

Prof. Flegr pak na základě těchto výpočtů podle reprodukčního čísla dospěl až k takovým totalitním krajnostem jako je požadavek omezení občanských práv na soukromí, svobody vyjadřování - zejména pokud jde o jiné názory na pandemii, spolu se zákazem vycházení !  /Pozn. č.2/.

      Moje polemika přitom v žádné případě není zaměřena ad hominem;  prof. Flegra si navzdory těmto výrokům velice vážím a polemizuji s ním ad rem, to jest pouze o nich. Nepochybuji, že ho k nim vedlo zoufalství z výpočtů na základě reprodukčního čísla, jehož oprávněnost pro kovidovou pandemii zpochybňuje ale tolik hodnověrných důkazů. Např. podle hongkongské studie uveřejněné v prestižním vědeckém časopise Nature pouze 19% pozitivních prokazatelně nakazilo  80% dalších lidí, zatímco 69%  nikoho. Podle jiné indické studie okolo 70% pozitivních lidí rovněž nikoho nenakazilo, zatímco přes 60% nakazilo 8% . Podobně ke kovidové pandemii přistupuje i Jean Stéphane Dhersin, ředitel Francouzského národního institutu matematických věd a specialista na modelování epidemií. Jeho výrok:  “ne každý, kdo je pozitivní, může někoho nakazit “, by se měl stát novým axiomem pro nelineární šíření kovidové pandemie.

Dokládá to i událost, o které se hodně psalo ve Spojených státech. Ve Springfieldu (stát Missouri) dvě pozitivní kadeřnice, které později onemocněly, přitom nenakazily žádnou ze svých 139 zákaznic. Kdyby ale jednou z kadeřnic byla korejská pacientka č. 31, dopadlo by to asi úplně jinak. V přírodě i ve společnosti daleko víc než lineární determinismus platí Paretovo pravidlo pojmenované podle italského sociologa a matematika Vilfredo Pareta. Paretovo pravidlo nebo také princip 80/20 vypovídá o tom, že 80% následků je způsobeno přibližně jen 20% příčin. Neboli jde o jednoduchý matematický vzorec, podle kterého malý počet příčin vyvolá velký počet následků. Když např. ve společnosti převládne “volnotržní princip”,  80% bohatství připadne 10 až 20% tzv. elit a jejich pomocníků, což platí i pro mocenské vztahy. To ostatně můžeme vidět na tisícileté historii antického Řecka, kdy různé formy demokracie střídala vláda oligarchů, po které následovala totalita (tyrannis) a pak se opět na krátko vrátila demokracie (železný zákon oligarchie).

Paretův princip má pro nás do jisté míry obdobný význam jako měl pro antiku zlatý řez matematický vyjádřený až Fibonacciho číslem (fí = 1,618...) anebo v předkolumbovské olmécko-mayské civilizaci tzolkin:  hermetický fraktál nejen pro vesmírné, ale i nitrobuněčné děje (13 x 20 = 260).

        Pokud jde o soudobou pandemii, pro předvídání jejího šíření existují tedy dva matematické modely. První ji řeší exponenciálně, jako kdyby šlo o chřipku, zatímco druhý převládající ve východní  Asii není založen na reprodukčním čísle, ale na faktoru K, který umožňuje vypočítat pravděpodobnost šíření za předpokladu, že ne každý pozitivní nakazí stejný počet lidí. Jinými slovy vyjadřuje číselný vztah mezi superpřenašeči, mírnými přenašeči a většinou pozitivních, kteří nenakazí nikoho ani ve stejné domácnosti. A čím je faktor K, někdy také nazývaný číslem K nižší, tím méně superpřenašečů nakazí více lidí a to ve velmi krátké době. Epidemie tak může opět rychle vzplanout a to i v případě, že už byla v karanténě téměř uhašena. Oproti reprodukčnímu číslu nám faktor K může pomoci i lépe porozumět tomu, jak se kovidová pandemie šíří na rozdíl od jiných epidemií a jak ji můžeme zastavit. V odborných studiích se dnes asi nejčastěji setkáme s jeho definicí, kterou zformuloval infektolog  z London School of Hygiene and Tropical Medicine (LSHTM) prof. Adam Kucharski : “K je statistická hodnota ,která nám říká, jak mnoho variací se podílí na šíření infekce.” V souvislosti s tím prof. Kucharski zároveň upozorňuje na rozšířený omyl, že když reprodukční číslo bude menší než 1, virus se v populaci přestane šířit a ohrožovat ji. ”Žádná vláda by neměla zapomínat na korejskou pacientku č.1”. Různé patogeny mají různé způsoby šíření a statistici proto dnes čím dál víc používají faktor K, aby popsali, jak tyto různé způsoby šíření mohou vypadat.

Když v lednu 2020 Julian Riou a Christian Althus z university v Bernu sledovali situaci ve Wuchanu, dospěli ke zjištění, že K číslo u nového koronaviru je o něco nižší než u SARS 1, kde je 0,16 stejně jako u MERS: 0,25,  případně u spalniček: 0,22 anebo u eboly. Tým z LHTM je nakonec určil jako 0,1, což vypovídá o tom, že 10% pozitivních může nakazit  80% dalších. Okolo 70% pozitivních nenakazí tedy už nikoho jiného a vlna kovidové pandemie je vyvolávána a udržována jen malým počtem superpřenašečů v závislosti na nakažlivosti přenášeného kmene viru. I hvězdný německý virolog Christian Drosten je přesvědčen o tom, že zmiňovaných 80% lidí nakazí pouze 20% pozitivních. V jiné studii z konce března prof. Kucharski určil, že u Covid-19 se K číslo pohybuje mezi 0,1 až 0,5 (podle nakažlivosti mutací viru). K čísla předchozích epidemií, která jsem zmiňoval, byla prvně publikována v roce 2005 v Nature spolu s upozorněním, že když je číslo K nižší než 1, jde jednoznačně o asymetrické šíření epidemie.

         Z toho tedy jasně vyplývá, že na šíření kovidové pandemie se podílí jen velmi malý počet jedinců neboli superpřenašečů a dokud si to neuvědomíme do všech důsledků a nezačneme s modelováním kovidové pandemie podle faktoru K místo R čísla, nemůžeme ji zastavit. Není to ostatně nic nového : každá infekční nemoc s nízkým K číslem závisí na superpřenašečích. Z historie je známý případ slavné “tyfové Mary (Mary Mallonové),  který ale nesouvisí s virovou epidemií. /Pozn. č.3/

Hongkongští badatelé z hlediska asymetrického šíření kovidové pandemie rozdělili pozitivní lidi do tří skupin:

První skupina - okolo 20%: superpřenašeči. Nakazí zhruba 80% dalších.

Druhá skupina - okolo 10%: mírně infekční. Nakazí jednoho nebo maximálně dva další.

Třetí skupina - okolo 70%: neinfekční. Nenakazí nikoho.

Z jiného hlediska než epidemiologického je superpřenašečství podobné  “paradoxu přátelství” (Scott L. Feld). Ani přátelství není totiž rozděleno rovnoměrně a podle Paretova principu někteří lidé mají mnoho přátel, jiní méně a někteří jsou osamělí .

Klíčovým faktorem pro šíření kovidové pandemie jsou tedy  s u p e r p ř e n a š e č i, dále pak  o k o l n o s t i, které umožňují nadměrné šíření viru a jeho různě nakažlivé mutace (hlavně D614G, 20 A.EU 1, N439K) a  g e n e t i c k á vnímavost (haplotyp neandrtálských genů, krevní skupina A atd.) nebo odolnost ohrožených lidí (nositelé mutace ccr5-delta 32).

Proč ale někteří pozitivní jedinci nakazí víc lidí než jiní?

Existuje několik teorií o tom, co dělá z dotyčného superpřenašeče.

Zřejmě o tom rozhoduje jeho  g e n e t i k a , respektive epigenetické nastavení. Superpřenašeč  je přitom většinou vysoce nakažlivý navzdory tomu, že je bezpříznakový a tak ani netuší, že může nakazit ostatní. Jiné teorie říkají, že superpřenašectví má něco společného s virovou náloží, kterou je dotyčný jedinec infikovaný. Anebo prostě šíří virus víc než ostatní jako zmiňovaná “tyfová Mary” Salmonelu typhi. Studie z roku 2019 prokázala, že někteří jedinci, když mluví, vydechují mnohem víc aerosolových částic a vůbec nejvíc jich vydechují při zpěvu, namáhavé fyzické práci anebo cvičení v posilovně. Samozřejmě je i jistý rozdíl v tom, jak mluví temperamentní Italové ve srovnání s odměřenějšími seveřany.

Protože je ale téměř nemožné určit dopředu často bezpříznakového superpřenašeče, většina japonských a korejských zdravotních autorit se zaměřila na  o k o l n o s t i, které superpřenašečům umožňují nadměrně šířit nákazu. Jde o tzv. lokální ohniska vysoce rizikových situací. Vlivem časopisu Nature se pro ně vžil název superspreading events (SSEs), kterým dnes většina epidemiologů říká

k l a s t r y . Ve francouzských studií se nazývají “superinfekčními epizodami”. Právě v nich jsou lidé při setkání se superpřenašečem nejvíc ohroženi nakažením. Z tohoto hlediska pak faktor K vypovídá i o tom, jak velká je tendence určitého viru tyto klastry vytvářet.

Přitom ale “ne všechny aktivity a ne každé prostředí představuje stejné riziko pro přenos infekce,” říká infektoložka Dr. Muga Ceviková z University of St.Andrews. ”Např. v místnosti je mnohem větší než venku. Venku je riziko téměř minimální. I když strávíte dvě hodiny v parku ve větší skupině bez roušky, riziko nákazy je pořád menší, než když jste stejnou dobu s několika lidmi v uzavřené místnosti. Zákazy vycházení jsou naprostý omyl ! ”Čínští badatelé, kteří sledovali šíření kovidové pandemie v provincii Chu-pej (hlavní město Wu-chan), identifikovali mezi 4. lednem a 11. březnem 318 klastrů, z nichž pouze jeden vznikl venku. Další japonská studie dokládá, že možnost nakazit se v zavřené místnosti je 19x větší než venku. S tím souhlasí i William Nazaroff z University of California- Berkeley. Říká, že když jsou lidé v uzavřené místnosti, všichni dýchají prakticky stejný vzduch.

Vypovídá o tom i skutečnost, že oproti většině pečovatelských domů ve Spojených státech, jejich obyvatelé na Floridě byli ušetřeni kovidové epidemie, neboť díky příznivému klimatu většinu času tráví venku.

Nový koronavirus se přitom šíří v klastrech víc než většina ostatních patogenů. Pokud dokážeme předpovědět, kde a za jakých okolností vznikají, můžeme zavést určitou hierarchii rizik a vyhnout se tak omezením, která nejsou nezbytná, ekonomicky ruinují velký počet lidí i stát a poškozují kvalitu života každého z nás. Nemluvě o tom, že když se zakáže všechno, po nějaké době se nebude dodržovat nic.

       Nejvíc rizikovými ohnisky nákazy jsou zcela jistě uzavřené,hlučné a přeplněné místnosti bez účinného větrání jako noční  b a r y   a   d i s k o t é k y. Na rozdíl třeba od Německa noční bary a kluby u nás zůstaly přes léto otevřené pro mládež z celé Evropy, což spolu s nekontrolovaným importem nových nakažlivých mutací z Chorvatska a z Ukrajiny pak přispělo k našemu světovému prvenství v kovidu. Jakoby naše zdravotní autority náhle zapomněly na pohromu, kterou způsobily noční bary pro lyžaře v rakouském Ischglu a umožnily různým Techtle Mechtle udělat totéž. Každý superpřenašeč bude ovšem úspěšný nejen v nočním baru, ale i v posilovně, ve sdílených kancelářích (coworking), když zpívá ve sboru, zúčastní se svatební anebo pohřební hostiny, případně většího večírku, navštíví pečovatelský dům, nemocnici, mši, ocitne se ve vězení, bydlí na ubytovně, vykonává těžkou fyzicky náročnou práci v těsné blízkosti jiných lidí jako je tomu v dolech anebo na jatkách, kde v chladných a uzavřených prostorech se virus dobře šíří. Také když se vydá na delší cestu výletní lodí nebo dálkovým autobusem, vlakem či letadlem. Můžete namítnout, že tam všude je přece klimatizace. Právě. Právě ta k šíření virových částic znamenitě přispívá. Šířením viru klimatizací vysvětlil prof. Li záhadný případ nákazy v čínské provincii Chu-nan. Dotyčný superpřenašeč seděl v autobuse úplně vzadu a přesto nakazil sedm cestujících na nejrůznějších místech. Jeden z nich dokonce seděl vpředu hned za řidičem. Potom ještě nakazil dva další cestující v minibusu, do kterého přesedl a to vše stihl během čtyř hodin. Pokud je známo, pak už nikoho nenakazil. ”Nakažlivost opadla jak podzimní listy ve větru”, napsal prof. Li. Podobně prostřednictvím klimatizace bezpříznakový superpřenašeč nakazil v kantonské restauraci členy tří rodin, kteří seděli na druhém konci místnosti. Někteří badatelelé (Julian Tang) upozorňují, že nový koronavirus na rozdíl od jiných virů jako je např. HIV virus, má poměrně krátké “okno nakažlivosti”: od 4 do 9 dnů.

“Klastry jsou ale zároveň i Achillovou patou viru,” říká profesor Marylandské university Donald Milton. Když se důsledně omezí možnost jejich vzniku,sníží se i šíření nákazy anebo dokonce přeruší infekční řetěz. Touto cestou se vydali v Japonsku, jižní Koreji, na Tai-wanu a nakonec i v Číně. Tedy v zemích, na které se prof. Flegr a další odvolávají. Zdravotní autority se v nich zaměřily na identifikaci a zákaz situací umožňujících vznik klastrů a ušetřily tak svým zemím tvrdý lockdown, který by ale prof. Flegr nebo prof. Hořejší chtěli zavést spolu s drakonickými pokutami.

Jak píší autoři vědecké rubriky španělského El Pais, počet nakažených na 100 000 je v Japonsku 50x nižší než ve Španělsku. Žádné “infierno”, ale spíš malé “purgatorio” neboli očistec. Podle prof. Hitoshi Oshitaniho z Tohoko University se Japonci od samotného počátku pandemie soustředili na ni jako na les, ve kterém nehledali jednotlivé stromy, ale klastry. Zatímco my jsme prostřednictvím “chytré” karantény hledali stromy a zabloudili v lese. Slovensko, které spolu s námi a Maďarskem mělo na jaře nejlepší výsledky v Evropě, se v tomto lese díky plošnému testování a to ještě s nepřesnými testy, může úplně ztratit. Jižní Korea zvolila stejnou strategii jako Japonsko. Její epidemiologové spojili 66% pozitivních případů s odpovídajícími klastry a místa, kde klastry vznikly, zavřeli - nikoliv celou zemi. Podle profesora epidemiologie z Harvardu Miguela Hernána : španělské zdravotní autority ( a nejen španělské) zvolily jinou strategii založenou na reprodukčním čísle. Zavřít lidi doma za cenu zhoršení jejich psychického i fyzického zdraví sice může dočasně zpomalit nárůst pandemie, která pak o to silněji opět vzplane. Zvlášť když na rozdíl od východoasijských zemí se dobrovolně zříkáme herbální medicíny a účinných starých léků, které by Big Farmě nepřinesly očekávaný zisk. Místo toho ve velkém nakupujeme marketingový nefrotoxický remdesivir a marně čekáme na vakcínu, která ale nebude na mnoho kmenů viru působit , zejména ne na jeho nové variace, ve které zmutoval v norcích (Y453F, V70 del, 169V a M1229I) a jak upozorňuje i WHO ani na N439K, která v Evropě zřejmě vystřídá zatím převládající D614G.

Skutečnost, že se kovidová pandemie šíří v klastrech a ne lineárně podle reprodukčního čísla, vypovídá ale o tom, že může být kontrolována bez lockdownu a následné ekonomické katastrofy. Ekonomika na Dálném východě ve srovnání s Evropou i Spojenými státy si vede docela dobře, přičemž tam zůstalo zachováno i mnoho z normálního života, aniž by obyvatelé byli vystaveni nadměrnému nebezpečí.

V Praze 7.11.2020                                                                                                        Milan Calábek

_______________________________________________________________________________

Poznámky :

1/ “Stochastika je matematický obor, který se zabývá zkoumáním a modelováním náhodných jevů. Jedná se o souhrnný název pro teorii pravděpodobnosti a matematickou statistiku.”    Wikipedie

2/ Když jsem počátkem března 2020 s Jaroslavem Duškem upozorňoval např. na antabus (disulfiram) jako na jeden z léků, který by za lékařské asistence mohl být úspěšně použit na léčení COVID-19  (zatím působí na všechny kmeny nového koronaviru),  záznam pořadu byl cenzurou smazán. Dnes přitom už existuje v renomovaných vědeckých časopisech jako je Nature (u nás Vesmír a web Učenné společnosti ČR ) víc jak 60 studií o jeho účincích proti novému koronaviru, které ale vznikly později. Klinické zkoušky antabusu probíhají od července v Bostonu, od září v Kalifornii, dále pak v Rusku i v Číně. U nás teď započal výzkum i v Olomouci ( Palackého universita), jak o tom referoval prof. Machala.

Podobně tomu je s bylinou Cist , kterou jsem v březnu rovněž doporučoval společně s dalšími. Podle současného maďarského výzkumu ( viz Novinky nebo České noviny.cz) brání nakažení novým koronavirem, potlačuje jeho replikaci v organismu a jako antabus chrání i před cytokinovou bouří. Velký zájem o tuto bylinu projevil např. švýcarský holding Herb-Pharma.

A do třetice: účinky koloidního zlata proti novému koronaviru, které jsem rovněž doporučoval, prokázali už v dubnu badatelé americké Georgia State University v Atlantě.

Postupně tak tomu bude i se všemi ostatními v pořadu zmiňovanými bylinami a produkty. Opravdu je tedy cenzura, po které volají páni profesoři tak výborná věc? Co když jednou budou jejich předpovědi na základě R čísla prohlášeny za dezinformace a z našich údajných dezinformací se stanou prospěšné informace ? Pro mnoho nemocných ale možná příliš pozdě.

3/Šlo o kuchařku, která v amerických domácnostech, kde pracovala, nakazila víc než 50 lidí, aniž by vykazovala sebemenší příznaky tyfu.