V ZÁCHRANNÉM ČLUNU /A k t u a l i z a c e ze dne 10. května 2020/

“Ještě nikdy jsme nevěděli tolik o naší nevědomosti....”       Jürgen Habermas
“Pandemie nám umožňuje obnovit vztah k tělu a k životu.”       Franco Berardi
“Tázání je zbožností mysle.”    Martin Heidegger
 

     Zatím si jen někteří badatelé začínají uvědomovat, že u každého nemocného s COVID-19 je důležitý nejen jeho předchozí zdravotní stav, věk, genetická predispozice, vysoké hladiny suPAR proteinu, krevní skupina, ale i to, kterou  m u t a c í  nového koronaviru se nakazil. Na tuto skutečnost, která se dosud zjišťovala jen v nemocnici v anglickém Sheffieldu, nově upozorňuje studie z Národní laboratoře v Los Alamos na klíčovém preprintovém serveru bioRxio (zdroj č.1.). Tým virologů, genetiků a lékařů z amerických univerzit, laboratoří a nemocnic vedený komputační bioložkou Bette Korberovou, která se už podílela na vytvoření databáze šíření HIV viru, totiž určil 14 mutací (genetických změn) ve strukturálním Spike (špičatém) proteinu. Největší pozornost z nich právem vyvolává D 614 G. Jde o změnu kyseliny asparagové (písmeno D) na glycin (písmeno G) v pozici 614, kde se nachází antigenní determinanta (epitop) viru. Na ni reagují protilátky našeho imunitního systému a skutečnost, že v této oblasti viru dochází k mutaci, téměř vylučuje možnost vytvoření dlouhodobě působící vakcíny anebo univerzálního antivirového léku. Protože lék, který by byl účinný na původní wuchanskou variaci nového koronaviru označovanou jako mutace D 614 (aspartátový mutant), už vůbec nemusí být účinný na mutaci D 614 G (glycinový mutant) a to ostatně platí i pro většinu protilátek vytvářených imunitním systémem. Nejenže nás neuchrání před jinou mutací viru, ale při setkáním s ní mohou vyvolat „protilátkami zprostředkovaný enhancement” (zesílení) neboli ADE. Je to imunopatologická reakce, ve které protilátky vytvořené proti původní podobě viru se na něj sice navážou, ale nelikvidují jej. Virus jen obalí a tím změní na Homérova „trojského koně“: imunitní systém totiž virus obalený jeho protilátkami považuje za něco tělu vlastního, což mu umožní bezpečný a ničím nebráněný vstup do buněk hostitele, kde se pak hojně replikuje. A k tomu může dojít i v případě vakcíny, která by byla vytvořena proti viru, ještě než zmutoval. Toto „protilátkami zprostředkované zesílení“ bývá zároveň i prvním krokem k dysregulaci imunitního systému, k lymfopénii (snížení počtu T lymfocytů) a k následné tvorbě „neutrofilových extracelulárních pastí” (NETs), které vyvolávají cytokinovou bouři. To je zřejmě i jedním z důvodů, proč nový koronavirus představuje mnohem větší nebezpečí pro starší lidi, u nichž je tvorba protilátek pomalejší a ve chvíli, kdy vzniknou, virus už mohl zmutovat a změnil svůj antigen. Mikrobiologové v takovém případě mluví o „dědičném antigenním hříchu.”  Setkáváme se s ním i u chřipkových virů, HIV viru, viru západonilské horečky, viru dengue a dalších. V Čechách díky včasným restrikcím a následné nepromořenosti toto nebezpečí téměř nehrozí. Protilátky na původní mutaci D 614 si zde vytvořil jen minimální počet lidí a k takové imunopatologické reakci by u nich mohlo dojít pouze v případě, když by se zde ve větším množství začala vyskytovat i nová mutace D 614 G po předčasném otevření hranic anebo příliš rychlém rozvolňování.
         Pokud jde o studii z Los Alamos, tak ta sleduje v 17 státech světa po dva měsíce především dvě zmiňované mutace S proteinu v pozici D 614 a G 614 a to na základě genetických sekvencí viru uložených v databázi světové genetické banky GISAID. V lednu a únoru podle jejích autorů na celém světě dominovala mutace D 614, zatímco mnohem nakažlivější a díky větší virové „náloži” životu nebezpečnější mutace D 614 G (G 614) se objevovala jen minimálně s výjimkou severní Itálie. Zda tato mutace S proteinu viru vznikla v Evropě anebo v Číně, autoři studie neřeší. Zřejmě se prvně objevila v Evropě uprostřed ledna při návštěvě čínské lektorky, která vedla firemní školení v Bavorsku. Odtud ji pak německý účastník školení přenesl do severní Itálie a v únoru už zde kolovaly obě mutace. Kdykoliv se ale v západní Evropě a severní Americe objevily mutace D 614 G společně s D 614, D 614 G díky větší nakažlivosti během 10 dnů převládla, pokud nebyla zavedena okamžitá restriktivní opatření. Podle indické studie (zdroj č. 2) o infekčnosti této mutace totiž rozhoduje genetická variace hostitele, která zvyšuje expresi TMPRSS2 a MX1 genů. Ta se ale téměř nevyskytuje u populace ve východní Asii (Čína a okolní země), na rozdíl od lidí v západní Evropě, severní Americe anebo Austrálii. O tom, jak je tomu v Evropě na východ od Labe, se studie nezmiňuje.
Od 1.až 10. března u nakažených v Lombardii, v některých částech Švýcarska, v jižní a západní Francii už zcela jasně dominovala mutace D 614 G a současně došlo i k prudkému nárůstu vážně nemocných a mrtvých. Na druhé straně zeměkoule se D 614 G objevila v Japonsku, kde ale díky restrikcím a východoasijské genetické predispozici nedošlo k italskému scénáři. Ve Vietnamu tato mutace převládala od samotného počátku pandemie, ale místní komunistická vláda po 10. březnu hlásila úplné vymizení viru údajně bez ztrát na životě. U nakažených ve Španělsku, na západě a jihu Německa, v Holandsku a v Británie zatím stále převažovala méně nakažlivá a ne tak nebezpečná původní mutace D 614, jejíž přenos z netopýrů na člověka zřejmě zprostředkovali toulaví psi ve Wuchanu.
Od 11. do 20. března se ale v západní Evropě situace zcela změnila. V severní Itálii, Španělsku, Francii a o něco méně v Holandsku, Německu i New Yorku stejně tak jako na Taiwanu a v Austrálii se začala daleko víc šířit mutace D 614 G. V Británii, která se pustila do sebevražedného „promořování “, v té době ale stále ještě převládala D 614.
D 614 G tam začala dominovat až od 21. do 30. března.  Tak jako téměř v celé západní Evropě, Spojených státech, Austrálii a jižní Koreji, kde ale pandemii zastavili nejen díky odlišné genetické predispozici, ale i kolektivní sebekázni, která je pro společnost s konfuciánskými memy něčím zcela přirozeným. Určitou roli zde sehrály i tragické zkušeností s MERS a ptačí chřipkou v předchozích letech. Podobně tomu bylo na Taiwanu nebo v Singapuru.
Od 31. března do 6. dubna studie z Los Alamos sleduje už jen několik málo států. V Británii se teď podle ní vyskytuje pouze mutace D 614 G, která drtivě převládá i ve Spojených státech, částečně v Holandsku, po otevření hranic zahraničním pracovníkům se objevila v Singapuru a sporadicky též v Africe. Belgie má svou vlastní neméně smrtonosnou mutaci S 943 P. Ve Švédsku se G 614 postupující zřejmě z jihu Evropy na sever v té době ještě nevyskytovala.
Studie z Los Alamos vyvolala v celém světě vzrušené diskuse a polemiky virologů, epidemiologů i laiků. Hlavním předmětem sporu se stalo tvrzení autorů studie, že prokazatelně rychlejší šíření a nárůst D 614 G způsobuje jeho větší nakažlivost. Domnívají se, že v této mutaci došlo i ke vzniku dalšího „štěpného místa” poblíž spojení S1 a S2 ve strukturálním proteinu viru. Zároveň předpokládají, že glycinový mutant se replikuje rychleji než původní aspartátový a tudíž pro hostitele představuje větší virovou nálož. Což by znamenalo, že ohrožuje nejen starší populaci, ale i mladší zdravé ročníky.
Většina badatelů nepolemizuje s rychlejším šířením D 614 G v západní Evropě, ve Spojených státech nebo v Austrálii, ale snaží se je vysvětlit nikoliv větší nakažlivostí této mutace, ale jedním z genetických mechanismů evoluce: „vlivem zakladatele” neboli  „efektem hrdla lahve”, který vede k posílení genetického driftu (Trevor Bedford).
Podle jiných studií rozdíl mezi současnou zdravotní i ekonomickou katastrofou ve Spojených státech a zvládnutím pandemie v autokratické Číně (která se je chystá vystřídat v pozici světového hegemona), nespočívá jen v zavedení drastických restrikčních opatření a genetických predispozicích populace, ale i ve využívání bylin tradiční čínské medicíny (TČM), kterými se jejím rámci léčí jak naše hmotná tak i energetická těla. Jde zejména o čtyři hlavní směsi: Qingfei Paidu, Gancaoganjiang, Sheganmahuang a Qingfei Touxie Fuzheng, jejichž vývoz z Číny byl teď údajně zakázán. Odhadovaná účinnost léčby všech čtyř fází COVID-19 těmito směsi se odhaduje na 90%  (zdroj č. 4). Ostatně i Světová zdravotnická organizace potvrdila úspěšnost TČM už při léčení SARS1 v roce 2003.
K integraci západní a tradiční medicíny nedochází jen v Číně, ale i v Indii. Preprint badatelů z indické Era University v Lucknow dokládá na základě komputačního screeningu účinné působení 18 fytochemikálií na inhibici nového koronaviru a to zejména EGCG ze zeleného čaje, který je podle autorů preprintu účinnější než poměrně toxický remdesivir. Už dříve jsem upozorňoval na působení EGCG mimo jiné i na furin a thiol/disulfidový mechanismus, který EGCG mění podobně jako antabus. Na základě řady pokusů jsem přesvědčen, že antivirové a antiproliferační působení EGCG i na energetické úrovni mnohonásobně zesiluje jeho společné užívání s kapsaicinem.
      I když studie z Los Alamos nesleduje země ve střední Evropě, z přiložené mapy vysvítá, že poměrně rychlé zavedení restriktivních opatření (uzavření hranic bez ohledu na nesouhlas Bruselu, izolace nakažených i nařízená sociální distance), např. v České republice výrazně snížily nárůst nakažlivější a virulentnější mutace D 614 G z rakouských Alp a Lombardie. Navzdory ekonomickým ztrátám se tato omezení setkala s plným pochopením zejména prostých lidí na rozdíl od některých představitelů lékařského, ekonomického i kulturního establishmentu a části politické opozice. Roušky, které si lidé snad jedině v Čechách a na Slovensku sami šili, se staly dojemným symbolem ohleduplnosti k druhým, zatímco „vyspělý”, demokratický západ je dlouho považoval za postkomunistické náhubky a upřednostňoval právo nenosit něco, co nechrání mě, ale druhé. Pellegriniho slovenská vláda spolu s českou, následované rakouskou, polskou a maďarskou se tak alespoň na krátký čas staly lídry Evropy v boji s pandemií.
Západoevropské země, kde už dvě generace obyvatel nezažily obavy o vlastní anebo státní existenci, při řešení pandemie upřednostnily především ekonomické zájmy a přidržely se liberálně demokratického scénáře. Většina západních vlád se navíc tvářila, že se vlastně nic neděje, protože ve vyspělých demokratických zemích přece nemůže dojít k takové pohromě jako v postkomunistické asijské despocii. Svou roli sehrála i současná ideologie multikulturalismu hlásající: „obejmi svého Číňana” v severní Itálii a masová feministicko-levicová shromáždění u příležitosti Mezinárodního dne žen ve Španělsku s hesly: „sexismus je horší než koronavirus”, připomínající prvomájové oslavy v Sovětském svazu ve stínu Černobylu. Ve srovnání s černobylskou katastrofou ale vedly k ještě vyššímu počtu obětí. To byl také jeden z důvodů, proč se západoevropské země i Spojené státy nakonec nevyhnuly mnohem větším ekonomickým ztrátám než středoevropské a to hlavní – ztráty na životech jsou nesrovnatelné. Současná redukce univerzální existence člověka na partikulární „subjekt lidských práv” tváří v tvář pandemii selhala a odhalila svoji existenciální vyprázdněnost stejně tak jako už předtím jiná partikulární koncepce založená na třídním pojetí.
Z epidemiologického hlediska pak země jako Británie, Švýcarsko, Belgie nebo Švédsko vycházely z předpokladu, že existuje jen jedna stabilní podoba viru, která (ač jde o RNA virus) nemá sklon k jinak působícím mutacím a sezónní chřipka je proto nebezpečnější. Tuto koncepci zastávali, odvolávali a znovu zastávají i někteří významní čeští lékaři a překvapivě také filozof Alexandr Tomský. Když díky restrikčním opatřením byla západoevropská katastrofa u nás v poslední chvíli zastavena a reprodukční číslo nákazy ze 2,6 sníženo pod 1, objevila se spíše politická než odborná „Výzva 11 lékařů University Karlovy” (její rektor Zima si tak údajně připravuje pozici pro příští prezidentské volby) k „puštění pandemie ze řetězu ” za účelem restartování ekonomiky a co největšího „promoření” obyvatelstva, aby se dosáhlo „stádní imunity”.  Většině lidí se přitom nic nestane, neboť virus je podle autorů nebezpečný jen starým a nemocným a ty někam odklidíme nebo zavřeme. „Na koronavirus (přece) nezemřel žádný zdravý člověk. Na tom si trváme,” prohlašují spoluautoři této „Výzvy” v časopise Reflex: náš nejvýznamnější fyzioterapeut prof. Pavel Kolář a MUDr. Jaroslav Svoboda a to navzdory skutečnosti, že jen ve Spojených státech zemřelo v březnu dvakrát víc lidí než minulý rok. Ani věrohodné studie dokládající, že COVID-19 zkracuje život pacientům s jinými vážnými nemocemi zhruba o deset let, neberou na vědomí. V zajetí duality dvou konstrukcí: buď vymýcení viru anebo promoření co největší části populace za účelem získání „stádní imunity”, zvolili konstrukci promoření, které zpočátku uvěřila britská vláda a i když ji rychle opustila, přivedlo to zemi do katastrofy s největším počtem mrtvých v Evropě a sám premiér přežil jen zázrakem. Přitom nikdo z těchto dvou jinak vynikajících odborníků si nepoložil otázku: na jakou z mutací viru chtějí vlastně onu stádní imunitu získat a jak dlouho bude trvat?
Překřikovaní odpůrci „Výzvy 11” jako prof. Aleksi Šedo nebo prof. Václav Hořejší upozorňují, že promořování by v České republice vedlo zhruba ke 100.000 mrtvých a vir by mezitím pravděpodobně zmutoval. Brněnský prof. Omar Šerý zdůrazňuje, že před promořením - nakažením (tak jako před HIV virem anebo malárii) bychom naopak měli uchránit co nejvíc lidí. Toto promoření místo umoření viru by vedlo pouze k vytvoření „invalidní populace mimo jiné i s poškozeným mozkem.“ Enzym furin, který podobně jako TMPRSS2 štěpí S protein nového koronaviru, se totiž nachází na povrchu prakticky každé buňky našeho těla a umožňuje mu do ní vstoupit. Proto tento virus také nenapadá jen respirační systém, ale všechny orgány: „Od mozku až po prsty u nohou.” (zdroj č. 3)

Když nebezpečí zdánlivě odeznělo, se svou troškou do mlýna překvapivě rychle přispěchal i Městský soud v Praze podle staré právnické zásady: „Fiat iustitia pereat mundus!” Spravedlnost musí být nastolena, i kdyby svět měl zhynout! Hlavně, aby padla vláda i za cenu státního bankrotu.
     Jak je to ale s genetickými předpoklady obyvatelstva v českých zemích a na Slovensku? Studie ze Journal of Virology (zdroj č. 4) dokládá, že některé individuální HLA genotypy snižují riziko nákazy novým koronavirem podobně jako HIV virem a virem dengue. Ze 145 komplexů jde o:
HLA - A*02:02. U nás se vyskytuje málo.
HLA - B*15:03. U nás se prakticky nevyskytuje.
HLA - C*12:03. Vyskytuje se u nás, v Německu anebo v Rusku.
Dále existuje 56 HLA alel, které neposkytují dostatečnou imunitní ochranu. Vůbec nejhůř jsou pak na tom nositelé :
HLA - A*25:01. Největší výskyt Polsko, následují Česká republika, Slovensko, Rakousko, Rusko a Irsko.
HLA - B*46:01. Thajsko, Čína, Vietnam.
HLA - C*01:02. Nejvíc Austrálie a Nový Zéland.
Nebezpečí nákazy a špatného zvládání onemocnění COVID-19, hrozí ale každému, kdo má  zmutovaný anebo epigeneticky vypnutý gen TLR7, který detekuje jednovláknové RNA viry a chrání nás před nimi.
V některých zemích se po zavedení restriktivních opatření zpomalil nárůst počtu nových nemocných s COVID-19. Podle čínských vědců exponenciální křivka růstu pandemie v případě restrikcí údajně stoupá jen během dvou měsíců a pak v průběhu dalších dvou měsíců začne klesat. Izraelský matematik Jicchak Ben Jisrael v polovině dubna dokonce představil svůj matematický model šíření nového koronaviru, ze kterého vyplývá, že COVID-19 dosahuje vrcholu přibližně za 40 dnů, pak bez ohledu na opatření začne klesat a za 70 dnů virus zmizí. To se ale setkalo v samotném Izraeli s velkým nesouhlasem a to především lékařů. Nicméně i statistiky John Hopkins University ukazují, že přibližně od 70 dne exponenciální křivka růstu nákazy v některých zemích začíná klesat.
Domnívám se, že o tom, jak se mutace nového koronaviru tak jako i ostatních virů šíří anebo mohou mizet, rozhoduje Darwinův přirozený výběr. Čím méně překážek totiž stojí viru v cestě a čím víc hostitelů má k dispozici, tím rychleji narůstají jeho nakažlivější a smrtelně nebezpečné mutace. Zatímco větší množství překážek a méně hostitelů vede ke snížení jeho virulence: nejagresivnější mutace totiž tuto restrikci nepřežijí a začnou převládat mírnější, které si své hostitele šetří a způsobují jen mírnou formu onemocnění.
Jako odstrašující příklad pro všechny země, které se chystají příliš rychle rozvolňovat restrikční opatření, může sloužit japonský ostrov Hokkaidó, který i v českém tisku byl dáván za příklad, jak snadno lze vyzrát nad pandemií. Brzy po zrušení všech omezení, po kterém volá „Výzva 11”, vypukla na ostrově druhá vlna nákazy a to mnohem ničivější než první. Pokud v České republice tak jako dosud bude převažovat mutace D 614 nového koronaviru, nemusíme propadat velkým obavám. Situace by se ovšem zásadně změnila, kdybychom v rámci promořování uvolnili příliš rychle většinu restrikcí. Pak by i u nás mohla převládnout agresivní mutace D 614 G považovaná za Černobyl liberalismu. Zatím tedy pro Českou republiku platí slova epidemiologa Marca Lipsitsche: „Teď jsme se už sice dostali do záchranného člunu, ale nevíme, jak doplout k pevnině…..” O tom stále neexistuje vědecký ani společenský konsensus. Víme jen, že žádná pandemie netrvala méně než několik let. A zřejmě ani tato nebude výjimkou. Zvlášť pokud by se spojila s nějakou sezónní epidemií. Ostatně i španělská chřipka před sto lety nepřišla v jedné vlně, ale ve třech.

V Praze 9.5.2020                                                                                                                 Milan Calábek

Zdroje:

1. Spike mutation pipeline reveals the emergence of a more transmissible form of SARS-CoV-2 | bioRxiv: https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.04.29.069054v1
2. Global Spread of SARS-CoV-2 Subtype with Spike Protein Mutation D614G is Shaped by Human Genomic Variations that Regulate Expression of TMPRSS2 and MX1 Genes
3. How does coronavirus kill? Clinicians trace a ferocious rampage through the body, from brain to toes: https://www.sciencemag.org/news/2020/04/how-does-coronavirus-kill-clinicians-trace-ferocious-rampage-through-body-brain-toes#
4. Human leukocyte antigen susceptibility map for SARS-CoV-2: https://jvi.asm.org/content/early/2020/04/16/JVI.00510-20
5. Traditional Chinese medicine for COVID-19 treatment: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1043661820307556?via%3Dihub